Šikany mezi dětmi přibývá. Při řešení je klíčová důvěra, že je dospělý vezme vážně a pomůže

První týdny nového školního roku jsou za námi. Děti se znovu setkaly se svými kamarády ze třídy, některé se ale budou vracet do prostředí, které jim přinášelo i trápení. „Obětí šikany ve školách přibývá a je třeba to řešit. Je důležité, aby děti měly v nás dospěláky důvěru, abychom je brali vážně,” upozorňuje instruktor Krav Maga Vlastimil Pitrocha, který ve spolupráci s SSI Group pořádá kurzy sebeobrany (nejen) pro děti.

Spousta lidí v reakci na agresivní chování ztuhne. Součástí tréninku je překonání této reakce, snaha naučit člověka aktivní obraně. Tento „aktivní mindsetting“ je pak viditelný i navenek. Agresor si často raději vybere někoho jiného.

Instruktor Krav Magy, Vlastimil Pitrocha

Nízké sebevědomí, komplexy či nefunkční vztahy v rodině. Právě to jsou podle psychologů časté rizikové faktory, které mohou vést ke vzniku šikany. Nejčastěji se s ní potýkají kolektivy na druhém stupni základních škol, nezřídka se ale objevuje i na těch středních. U starších dětí se šikana navíc přiostřuje a snáze přejde do závažnějších podob. Pro děti v pubertálním věku je příslušnost ke skupině a její uznání mnohem významnější, a proto jsou děti často méně ochotny pomoci oběti a postavit se agresorům. Obětí šikany se přitom může stát prakticky kdokoliv.

„Většina agresorů si podvědomě vybírá oběť, u které předpokládá, že se nedokáže bránit. Do rizikové skupiny ale může spadnout i dítě, které je sociálně zdatné a oblíbené a agresor mu to například závidí,” vysvětluje Vlastimil Pitrocha, který se s tímto fenoménem u dětí setkává stále častěji. „Není to proto, že by šikana byla „in“. Důvodem je horší psychický stav společnosti, obzvlášť dětí. Některé z nich si své potíže zkouší léčit trápením druhých. Pokud se dítě naučilo řešit problémy agresí, existuje značné riziko, že se u něj vyvinou sklony k šikaně.“

Kde vládne týmový duch, šikana nemá šanci

Stejně jako oběti, i agresoři často bojují s vlastními problémy. Děti, které šikanují, často nezvládají emoce — frustraci, zlost nebo pocity méněcennosti. Je proto důležité k nim přistupovat s pochopením, ale zároveň jim nastavovat jasné hranice. „Rodiče svému dítěti nepomohou, když se budou snažit jeho prohřešky bagatelizovat nebo dokonce zahladit. Je potřeba s dítětem pracovat, zjistit, co ho trápí, poskytnout mu podporu a naučit ho zdravým způsobům práce se stresem,“ zdůrazňuje Pitrocha.

Známky šikany se mohou u obětí projevovat různými způsoby v závislosti na povaze: Někteří začnou být plačtiví, stáhnou se do ústraní, méně mluví, nechtějí chodit ven. Naopak jiní jsou v reakci na šikanu podráždění, vznětliví nebo dokonce agresivní. Patří sem i potíže se spánkem, nechutenství nebo naopak přejídání. Varovným signálem může zkrátka být jakékoli nestandardní chování oběti.

Klíčovou roli v zamezení šikany ve školách ovšem hraje kolektiv. Pokud skupina funguje dobře, nežádoucí chování agresora jasně odmítne a informuje učitele nebo jiného dospělého ve škole, kterému věří. „Může se ale stát, že vztahy mezi dětmi nejsou moc dobré. Pak je riziko, že se budou bát zasáhnout a nic neřeknou, případně se časem raději přidají na stranu agresorů, aby se samy nestaly obětí,“ varuje Pitrocha s tím, že je důležité, aby učitelé s třídním kolektivem pracovali a snažili se vytvářet pozitivní klima, ve kterém šikana nebude mít šanci.

S vývojem moderních technologií bohužel šikana stále více proniká i do kyberprostoru.

Doba kyberšikanová

Odehrává se na platformách, jako jsou sociální sítě, chatovací aplikace a e-maily, kde agresor může útočit na oběť také anonymně. Kyberšikana navíc umožňuje neustálý kontakt, čímž se zvyšuje tlak na oběť, protože může být neustále vystavena negativním komentářům, urážkám nebo vyhrožováním. Často se prolíná s reálným světem a vytváří komplexní problém, kdy jedinec zažívá šikanu v obou prostředích současně. „Psychická šikana a kyberšikana mohou být v konečném důsledku destruktivnější. Rady typu „tak to prostě ignoruj“ zde neplatí,“ upozorňuje Pitrocha a dodává: „Bohužel se docela často stává, že se dítě se šikanou někomu svěří, ale ten ji bagatelizuje nebo prostě řekne, že se nedá nic dělat. Pro dítě je pak velmi těžké oslovit někoho dalšího.“

V případě obrany má ale podle Pitrochy online forma šikany jednu nespornou výhodu: Oběť může snadno shromáždit důkazy o tom, co se děje. „Vždy doporučujeme pořizovat printscreeny, protože agresoři se leckdy snaží nevhodný obsah na síti mazat.”

Aby bylo možné účinně čelit šikaně v jakékoli formě, je nezbytné nejen používat tradiční přístupy a strategie, ale také zaměřit se na psychologickou podporu a vzdělávání dětí. Techniky fyzické i psychické obrany proti nežádoucímu chování okolí nabízí třeba právě Krav Maga.

„Spousta lidí v reakci na agresivní chování ztuhne. Součástí tréninku je překonání této reakce, snaha naučit člověka aktivní obraně. Tento „aktivní mindsetting“ je pak viditelný i navenek. Agresor si často raději vybere někoho jiného,“ uzavírá instruktor Krav Magy Vlastimil Pitrocha, který vede kurzy sebeobrany pro desítky dětí.