Klimatizace mohou být v létě příčinou lokálních výpadků proudu. Spotřebovávají stále více energie.

„Klimatizace potřebují k provozu hodně elektřiny, navíc nárůst je během dne skokový. V České republice je rok od roku více moderních budov, které jsou klimatizované, ať již se jedná o kanceláře, obchodní centra nebo bytové komplexy. V celkovém součtu jsou to obrovské spotřeby, které se navíc všechny povětšinou zapínají ve stejný čas, když vzroste teplota,“ upozorňuje Jiří Vágner ze společnosti SSI Energy.

Můžeme být kvůli klimatizacím v létě bez proudu?

V přenosové a distribuční soustavě se systematicky pracuje na tom, aby se výpadkům předcházelo, ale riziko zde pořád je. Výpadky jsou velmi časté například v Indii, kde jsou velká horka a v jednu chvíli přichází skokový nárůst spotřeby klimatizací. Stejná situace nastává i v USA, kde výkyvy počasí způsobují obrovskou zátěž na síť a nedaří se je regulovat.

„Předpokládá se, že v létě bude k výpadkům docházet častěji také v Evropě. Kromě nárůstu počtů klimatizací dochází v průmyslu aktuálně k obnově některých výrob, zejména tam, kde byly během covidu výpadky v dodávkách surovin. Oproti době před covidem jsou odběry nerovnoměrné a mimo standardní průběh. To vše může přinést lokální výpadky energie v České republice i v celé Evropě,“ dodá Jiří Vágner ze společnosti SSI Energy.

Jaká jsou doporučení se této situaci vyvarovat?

Mnoho kancelářských budov je v létě částečně prázdných. Není určitě nezbytné klimatizovat kanceláře či zasedací místnosti, kde lidé celý den nejsou. To samé platí i o výrobních firmách. Vzhledem k rostoucí ceně energií, jež některé firmy trápí, tak mohou tímto způsobem za energie ušetřit.

„Pomoci mohou také zelená řešení, například osazení střech zelení. Ve velkých městech vstřebávají střechy sluneční teplo tak silně, že se jejich teplota může oproti okolnímu vzduchu lišit až o 30° C. Jejich osazení vegetací dokáže díky vzduchovým mezerám a mikrobiálním pochodům v zemině zlepšit tepelnou stabilitu prostoru až o 25 %, což znamená významnou úsporu energie na chlazení interiéru. Podobně působí i ozelenění fasád popínavými rostlinami. Takovéto využití vegetace, zejména v městském prostředí, přispívá také k lepší psychické pohodě. Navíc odpařování vody ze zelených ploch ochlazuje okolí a pomáhá i snižovat prašnost,“ doplňuje Jiří Vágner ze společnosti SSI Energy.

Díky aktivnímu energetickému managementu lze měřit a vyhodnocovat detailní podmínky provozovaných objektů a dle požadavku uživatelů jednotlivých areálů, budov či místností je přizpůsobovat pomocí dispečerského řízení všech využívaných technologií. Podle podmínek oslunění například usměrňovat zastínění, regulovat výkon vzduchotechniky včetně souvisejícího zdroje chlazení, a to vše v souladu s konkrétní obsazeností užívaných prostor. Řešením je také využití doplňkových alternativních zdrojů energie, jako jsou tepelná čerpadla nebo moderní solární systémy s akumulací elektřiny.